Pár slov k fotografiím prezentovaným na mém webu
(c) Daniel Huml
Článek se symbolickým č.1 věnuji popisu, jaké fotografie na mém webu naleznete a v několika větách se dotknu i procesu, jehož výsledkem jsou zde prezentované fotografie. A na závěr přidám několik mých rad a doporučení, které se týkají digitální fotografie.
Jaké fotografie tedy na mém webu naleznete? Jedním slovem bych je charakterizoval jako „prezentovatelné“. A pokud tuto charakteristiku trochu rozvinu, tak fotografie na mém webu splňují 2 níže uvedená kriteria:
- fotografie se mně osobně líbí,
- fotografie jsou koukatelné i na papíru ve formátu (minimálně) A3.
Ke kriteriu „koukatelnosti“ v podobě papírové fotografie ve formátu velikosti A3 jsem se dospěl po několika letech zkoušení a hledání. Od okamžiku, kdy jsem si pořídil Canon G3 mi začalo být jasné, že fotografie, které se mi líbí, chci dát na papír a současně se chci odlišovat od „davu“ v podobě pidialbumů se spoustou fotek velikosti 9x13 cm.
Takže pro začátek jsem zkusil papírové fotografie formátu A4, ale stále to nebylo ono. A tak jsem zhruba rok po koupi Canonu 20D skončil u formátu A3. Formát A3 je totiž ideální kompromis – na A3 se dá sehnat „album“, fotografie je na výrobu cenově dostupná, album s fotkami ve formátu A3 je stále ještě transportovatelné, na A3 se už dá odlišit, co je, a co není prezentovatelné, na A3 se už opravdu dá koukat a ... prostě a jednoduše album s fotografiemi ve formátu A3 budí pozornost. A mohu jen doplnit, že naprostá většina zde prezentovaných fotografií v pohodě zvládá formát A2 a větší.
Jak vznikají na mém webu prezentované fotografie ? Pokud má někdo představu, že stačí jen přijet/přijít k objektu focení, vytáhnout fotoaparát z brašny/batohu, udělat „cvak“ ... a pak doma jen soubor stáhnout z paměťové karty do PC a fotka je hotová, tak ho musím zklamat, protože takto to rozhodně nefunguje. Jaký je tedy můj postup ?
Postup při tvorbě fotografie bych rozdělil na 2 části, na postup při pořízení fotografie a na zpracování pořízené fotografie, či v této fázi spíše pouhých jedniček a nul uložených na paměťové kartě.
Postup při focení:
- úplně první krok, který jsem vždy udělal po zakoupení fotoaparátu, je za přispění manuálu vypnutí všech „divných features“ v menu foťáku (např. u 5D MkII jsem vypnul funkce, budu-li citovat jejich názvy dle českého návodu, „potlačení šumu“, „Auto Lightning Optimizer“, atd., ...),
- téměř vždy využívám při focení stativ, výjimku z tohoto pravidla tvoří např.: situace, kdy na nic jiného, než na vytažení foťáku z batohu a pořízení pár fotek není čas, při focení motýlů, někdy letovek ptáků, ...
- polarizační filtr – používám v situacích, kdy jeho použití dává smysl, a občas i na ultraširokých ohniscích,
- šedé přechodové filtry – s jejich využíváním jsem v některých situacích začal v roce 2012,
- v některých případech se hodí použít odraznou desku,
- fotím do formátu RAW,
- část fotografií mažu ještě ve foťáku,
- a další část fotografií mažu při přenosu RAWů z paměťové karty na harddisk v PC.
A na závěr slíbených několik postřehů:
- Využijte každé příležitosti, nečekejte, že „zítra“ budou lepší podmínky a/nebo že Vám fotografovaný objekt znovu „vleze“ před objektiv – nevleze. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že pokud fotíte wildlife, existují situace, kdy máte několik vteřin příležitosti udělat neopakovatelnou fotografii, když to prošvihnete, máte smůlu.
- Zálohujte, pokud nechcete svá digitální data nenávratně ztratit. S trochou nadsázky lze říci, že existují pouze 2 skupiny lidí, jedna skupina jsou lidé, kteří o data již přišli, druhou skupinu tvoří lidé, kteří o data teprve přijdou :-).
- Naučte se (intenzívně a často) používat tlačítko „Delete“. Sebekriticky přiznávám, že mám v používání tlačítka „Delete“ stále rezervy, ale za poslední roky jsem učinil významný pokrok :-).